Turnaj začínal v 8 hodin ráno, takže jsem čekal, že většina hráčů bude ještě ospalá a rozjezd bude pomalejší. Opak byl pravdou a prvního soupeře (Bělotín) jsme přejeli celkem lehce.
Hned následující zápas nás čekal Bochoř, kterému chyběl nejlepší střelec soutěže, ale i přesto nám zbývající hráči nedali nic zadarmo a výhru 2:0 jsme si museli odmakat.
Ve třetím zápase nás čekal nejtěžší soupeř… Vlkoš. Tým, který se na nás chce vždy vytáhnout a se kterým jsou v posledních letech zápasy dost vyrovnané. I tentokrát to nebylo jinak a zápas až v závěru rozhodl jeden šťastný gól z přímáku, kdy se míč odrazil ode zdi do protisměru pohybu brankáře.
Čtvrtý zápas jsme hráli proti Lipníku. I k překvapení bývalého trenéra domácích, jsme se k vítězství 1:0 museli hodně nadřít. Bohužel bez zakončení se branky nedávají. Se střelbou to v tomto zápase bylo hodně slabé, ale nakonec nám tam spadla aspoň jedna.
V pátém zápase nás čekala Čekyně. Zápas to mohl být jednoduchý, ale opak byl pravdou a nakonec to byl (za mě) nejtěžší zápas turnaje, ve kterém jsme měli i dost štěstí. Vedli jsme 1:0, ale soupeř i tak nic nevzdával a ke konci zápasu trefil 2x břevno. Nakonec jsme vyhráli opět jen 1:0.
V posledním zápase, proti Beňovu, už nám o nic nešlo. Kluci byli v klidu, zápas si užívali (až na Madriča), opět si zastříleli jak v prvním zápase a pohodlně vyhráli 4:0.
Souhrn:
Gólmani Dan a Mara neměli během všech zápasů až tak moc práce, protože obrana v čele se Štěpou předváděla skvělou práci a soupeře pouštěli do zakončení jen minimálně. Od záložníků čekám příště víc střel a zakončení z dálky…tak jak to udělal 2x v posledním zápase Dan. Z pozice obránce 2 góly.
Celkově byl turnaj velice povedený, ale pro zlepšování se musíme pořád makat, být klidní na míči, využívat šířku hřiště a zkusit víc kombinovat. A když už jsme pak sami před gólmanem, tak ho netrefovat a spíš to uklízet k tyči nebo mu zkusit udělat klíčku.
Díky všem za příjemně prožité dopoledne!
Radim Dočkalík, trenér.
